Mezinárodní technická olympiáda

Vila Eva – inteligentní dům

Evarist Tintěra, Kateřina Košátková, Ondřej Hakl, Maximilián Tempir, SPŠ Tachov

Evarist Tintěra

Můžete popsat váš projekt?
Náš projekt se jmenuje Vila Eva – inteligentní dům. Jedná se o moderní dům, který klade důraz na vysokou komfortní úroveň. Jsou v něm zakomponovány pokročilé inteligentní prvky a inovativními prvky ekologické.

Proč jste si zvolili zrovna tento projekt?
Jelikož studujeme obor technická zařízení budov, chtěli jsme zvolit takový projekt, kde se uplatní naše veškeré znalosti a zároveň se spousty dalších znalostí přiučíme. Došli jsme k závěru, že pro nás nejlepší, bude právě projekt rodinného domu.

Byl to váš první podobný projekt?
Ano, byl. Inspirovali jsme se od vyšších ročníků naší školy, které se do soutěží aktivně zapojují. Navíc jsme první „tézetbáři“ (TZB – technická zařízení budov) na naší škole, kteří vymysleli a zrealizovali podobný projekt.

Kolik času vám projekt zabral?
Opravdu hodně, první náčrty, nápady a vize jsme přenesli na papír koncem srpna roku 2023. Poté jsme dlouhou dobu ladili detaily a cca ke konci září jsme vše začali kreslit v programu AutoCAD. Od nového roku jsme začali intenzivně pracovat na našem 3D modelu, kterému začátkem března přibyla i zahrada s návrhem kanalizace.

Jak a kde probíhaly práce na projektu?
Práce na výkresech a vizualizacích probíhaly převážně v prostorách školy. Na modelu jsme pracovali v prostorách školní truhlárny.

Co vás na tom nejvíc bavilo a co bylo nejtěžší?
Jednoznačně nás bavily nové zkušenosti a poznatky, ať už v projektování, tak i s vedením týmu, komunikací nebo modelováním. Dále také vybudování nových a lepších přátelských vztahů.
Jedna z nejtěžších věcí, co nás potkala, byl čas. I přesto, že jsme začali dostatečně brzy, skloubení se školou a volným časem bylo opravdu těžké, kromě dnů ve škole jsme na projektu, zejména na modelu, pracovali i během víkendů a volných dnů.

Proč jste se přihlásili do Mezinárodní technické olympiády?
Kromě získání nových zkušeností a vybudování nových vztahů jsme chtěli také ukázat, že je možné v současné době naprojektovat dům, který je šetrný k životnímu prostředí a usnadňuje každodenní život.

Už jste s projektem byli na nějaké soutěži?
Ano, byli jsme na krajské technické olympiádě pořádané plzeňským krajem, zde jsme byli osloveni organizací ENERSOL k účasti na ekologické olympiádě.

Získali jste již nějaká ocenění?
Ano, na krajské olympiádě jsme získali krásné ceny z druhé kategorie. Také jsme byli na již zmíněných soutěžích ENERSOL. Tato akce nás lehce zklamala z důvodu špatné organizace, komunikace a přístupu, nicméně jsme díky ní byli nejen v Plzni, ale i v Pardubicích, s tím, že 19. dubna jsme byli pozváni do Brna.

Chtěli byste se zúčastnit olympiády i příště?
Spíše ano, už teď přemýšlíme nad nápadem na příští rok. Vymysleli jsme pravidelný kroužek projektování, kde bude výstupem právě projekt na příští soutěž.

Jaké další projekty plánujete?
Chtěli bychom zůstat u projektování domů, nicméně se chceme věnovat více neobvyklým stavbám. Vila Eva nám ukázala, že současné klasické bydlení jde o dost zlepšit. Náš cíl je použít méně obvyklé materiály a způsoby výstavby tak, aby byla stavba maximálně soběstačná, udržitelná a nenáročná vůči životnímu prostředí.

Petr Fojtíček jr.
Učitel odborných předmětů (konstruování pomocí počítačů a technické kreslení), vedoucí projektu Vily Evy.

Můžete popsat váš projekt?
Náš projekt je návrh vily nebo penzionu, který nabízí velmi vysoký komfort pro uživatele objektu v souladu s životním prostředím. Zaměřuje se na šetrné nakládání s vodou, nízkou spotřebu energie a využívání obnovitelných zdrojů. Pro ukázku studenti vytvořili i 3D model domu v měřítku 1:20, který vozí vždycky s sebou. Velikost modelu se odvíjela od toho, jaké rozměry má naše školní dodávka, takže je opravdu veliký.

Proč jste si zvolili zrovna tento projekt?
Když jsem nastoupil v září jako učitel do školy, tak studenti už prvotní návrh měli. Rozhodli jsme se v tom pokračovat a zaměřili jsme se právě na ekologická řešení. Ekologická řešení nám přijdou důležitá. Osobně si myslím, že by všechny nové domy měly co nejšetrněji nakládat s vodou (pitnou i dešťovou) a měly by mít co nejšetrnější provoz.

Kolik času vám projekt zabral?
Většinu odpracovali studenti. Občas jsme jim po škole udělali s dalšími odborníky intenzivní přednášky o různých technologických možnostech. Dost času jsme (a především studenti) nechali také na nácviku samotného prezentování projektu a na finálních úpravách modelu.
Občas jsme dělali konzultace projektu při vyučovací hodině. Studenti, kteří se na projektu nepodíleli, nám dávali alespoň zpětnou vazbu.

Co vás na tom nejvíc bavilo a co bylo nejtěžší?
Bavilo mě na tom to, jak zapálení naši studenti byli. Odvedli na tom opravdu obrovské množství práce. Doufám, že jim to více dalo, než vzalo. Věřím, že se na tom mohli spoustu zajímavých věcí naučit. Nejtěžší pro mě asi bylo smířit se s tím, že se do toho projektu nezvládnou zapojit všichni studenti.

Jaké další projekty plánujete?
Uvidíme, co si studenti vyberou. Určitě by to měla být převážně iniciativa studentů. S paní ředitelkou toho máme vymyšleno spoustu, tak uvidíme, jestli se něco chytne.

Robotické pracoviště

Sebastián Chovančák, VOŠ, SPŠ a SOŠ Strakonice

Můžete popsat svůj projekt?
Můj projekt se zabývá navrhnutím automatické třídící linky pro dotřiďování papírového odpadu. Součástí této práce je výběr robotů a vhodných čidel pro separaci nevhodných materiálů, jako je hliník nebo plast, vymodelování konstrukce v programu RobotGuide, naprogramování drah robotů a vytvoření simulace pohybu.

Proč jste si zvolil tento projekt?
Protože jsem už dva roky chodil na kroužek robotiky a takováto ročníková práce mi umožnila jak využití mých tehdejších znalostí robotiky, tak i získání nových znalostí a poznání konstruktérské práce.

Kolik času vám to zabralo?
Na projektu jsem pracoval od října a od té doby jsem se práci týdně věnoval šest hodin.

Jak a kde probíhaly práce na projektu?
Buď doma nebo v učebně robotiky. Programování a modelování bylo prováděno v programu RobotGuide, takže nebylo třeba práce v dílnách.

Co vás na tom nejvíc bavilo a co bylo nejtěžší?
Nejzábavnější bylo navržení konstrukce automatické třídící linky, jelikož to byla práce velice kreativní. Programování byla zase práce zdlouhavá a nudná, protože se jednalo o neustálé přepisován souřadnic.

Proč jste se přihlásil do Mezinárodní technické olympiády?
Proto, že mě tato soutěž zaujala, a zároveň jsem chtěl vědět, jak můj projekt obstojí. Jestli dostanu příležitost, tak se rád budu účastnit i příště.

Jaké další projekty plánujete?
V současnosti se věnuju hlavně přípravám na maturitu, takže se dalším projektům budu věnovat až na vysoké škole.

The TESSERACT

Denis Majrich – SPŠSE České Budějovice

Můžete popsat svůj projekt?
Můj projekt se jmenuje „The TESSERACT“ a jedná se o trojrozměrný LED displej ve tvaru krychle. Je složen z tisíce jednotlivě programovatelných LED diod, které jsou uspořádané do krychle o rozměrech 10×10×10 diod. Slouží pro zobrazování trojrozměrných polí, vizualizaci a řízení chytré domácnosti pomocí systému Home Assistant.

Proč jste si zvolil zrovna tento projekt?
Vybral jsem si tento projekt, protože jsem nebyl spokojený s na trhu dostupnými produkty pro řízení chytré domácnosti a chtěl jsem vytvořit něco na první pohled zajímavého a užitečného.

Byl to váš první podobný projekt?
V minulosti jsem již pracoval na několika menších projektech, např. 10×10 LED Matrix displej nebo počítačem řízený model železnice. Tento projekt byl pro mne ale svým rozsahem i náročností zatím největší.

Kolik času vám projekt zabral?
Celý projekt mi zabral přibližně 8 měsíců. Nejvíce času jsem strávil v CAD softwaru, při návrhu a stavbě konstrukce diod a také při jejich pájení.

Jak a kde probíhaly práce na projektu?
Práce na projektu probíhaly převážně doma a ve škole. Využíval jsem volný čas ve škole k návrhu v CAD softwaru. Doma jsem následně tento návrh realizoval na 3D tiskárně a programoval řídící elektroniku.

Co vás na tom nejvíc bavilo a co bylo nejtěžší?
Nejvíce mě bavilo vymýšlení a programovaní různých efektů a animací na sestavené kostce. Nejtěžší bylo určitě pájení diod a stavba konstrukce, zejména kvůli nestabilitě tenkých měděných drátů.

Proč jste se přihlásil do Mezinárodní technické olympiády?
Do Mezinárodní technické olympiády jsem se přihlásil, protože jsem chtěl prezentovat svůj projekt a získat zpětnou vazbu od poroty a ostatních studentů.

Už jste s projektem byl na nějaké soutěži?
Zatím ne, Mezinárodní technická olympiáda byla první soutěží, kde jsem tento projekt prezentoval. Plánuji ale přihlásit svůj projekt i do dalších soutěží.

Získal jste již nějaká ocenění?
Mým dosavadním největším úspěchem je letošní ocenění Talent jihočeského kraje v oblasti techniky. V loňském roce jsem se mi podařilo vyhrát soutěž ročníkových prací v oboru elektrotechniky na SPŠSE.

Chtěl byste se zúčastnit olympiády i příště?
Určitě ano, rád bych se zúčastnil i příště a předvedl další své projekty nebo vylepšenou verzi krychle „The TESSERACT“.

Jaké další projekty plánujete?
Jako maturitní práci plánuji rozšíření krychle o další periferie pro řízení a správu chytré domácnosti.